Tento článek jsem napsal už na konci srpna, ale odložil do šuplíku s tím, že možná brzy nebude aktuální. Aktuální je stále. V souvislosti s aférou kolem některých vysokých škol se navíc ukazuje, jak moc u nás chybí koncepční uvažování o tom, co by vědecké a vysokoškolské instituce měly vlastně dělat. Zde tedy pár poznámek do diskuse. Jsou sice formulovány hlavně jako kritika, ale mělo byz nich být jasné, co je třeba řešit.
Reformátoři mystifikují o aplikovaném výzkumu
Opakovaně slyšíme, že se u nás málo dělá aplikovaný výzkum. Rada ovšem zaměňuje aplikovaný výzkum s dotacemi průmyslového vývoje. Mluví o aplikovaném výzkumu pouze v souvislosti s průmyslem, ale zcela ignoruje aplikovaný výzkum ve školství, zdravotnictví, sociálních službách atd. Aplikovaný výzkum je pořád věda, nikoli vývoj konkrétních průmyslových řešení nebo služeb. Firemní výzkum by měl být podporován jen tehdy, když účast firem podpoří existenci vědecké infrastruktury.
Není ani pravda, že se u nás aplikovaný výzkum nedělá nebo se dělá méně než jinde. Řada organizací základního výzkumu vyvíjí i aplikované výstupy, ale systém evidence a financování na to nebere ohled. Odlišit základní a aplikovaný výzkum je totiž velmi problematické, často to vůbec nejde. Zřejmě i proto řada vyspělých států neuvádí, jaké podíly veřejných prostředků jdou na aplikovaný a jaké na základní výzkum (v materiálech Eurostatu tyto údaje chybějí např. pro Německo).
Rada vlády pro výzkum a vývoj je nefunkční
Rada jen schvaluje stanoviska sekretariátu, nic vlastního nepřináší. Návrhy a stanoviska sekretariátu přitom nevznikají ve spolupráci s akademickou obcí. Reformy jsou připravovány, aniž by byla problematika konzultována s rozhodujícícmi aktéry, jako jsou AV ČR, velké vysoké školy a některé další instituce.
Chybějí plány
Rada se omezuje na rozdělování peněz, ale neplánuje strategii rozvoje. Nemá koncepci toho, jak podporovat vznik nových institucí a výzkumných programů. Nemá koncepci toho, jak rozvíjet stávající programy, které si zaslouží větší podporu. Když se někomu rázem zvětší rozpočet o třetinu, povede to jen k plýtvání. Stejně tak když bez přípravy snížím rozpočet, zničím existující infrastrukturu, která se draze budouvala. Rozvoj i zánik institucí a programu musejí být řízené, a mechanismy pro takové řízení chybí.
Reforma grantového systému
Pod záminkou lepší kontroly prostředků byla zrušena část grantových agentur. Ty nejméně kontrolované a s nehoršími výstupy, např. agentura MPO, ovšem zrušeny nebyly. Naproti tomu se zakládá Technologická agentura. Ta by měla podporovat aplikovaný výzkum, ale už její název ukazuje pomýlené představy o tom, co je apliovaný výzkum. Vývoj technologií tvoří jen část aplikovaného výzkumu. Co zdravotnictví, vzdělávání, vědy o zemí?
Soustředění prostředků na základní výzkum do Grantové agentury ČR není doprovázeno rozrůzněním grantových programů. Existují jen tři typy projektů (standardní, postdoktorandské a mezinárodní), takže v jedné soutěži se musejí porovnávat nesouměřitelné typy projektů, od pilotních průzkumných sond prováděných jedním výzkumníkem po rozsáhlé plány, které zaměstnávají celé laboratoře. Grantové financování by se mělo inspirovat v zemích, kde má delší tradici, např. v USA: tam je agentur celá řada, a všechny mají rozličné typy programů.